Metaverze: ne tak úplně nový koncept

Termín, který byl poprvé použit ve vědeckofantastickém románu Snow Crash od Neala Stephensona z roku 1992, se nyní týká přinejmenším některých částí našeho života.

Stačí si vzpomenout na herní odvětví. Platforma virtuálního světa Second Life, která byla spuštěna v roce 2003, je jednou z prvních aplikací metaverza. Prostřednictvím avatarů mohou hráči žít virtuální druhý život. Na rozdíl od tradičních videoher není interakce v Second Life podložena žádným stanoveným cílem: jde pouze o "existenci" na platformě a budování vztahů s avatary ostatních hráčů.

V posledních zhruba několika letech byl koncept metaverza výrazně přepracován a jeho vývoj prošel výrazným zrychlením. To vše bylo vyvoláno nejnovějšími technologickými vymoženostmi, včetně blockchainu, široké dostupnosti kryptoměn a používání nezaplatitelných tokenů (NFT) pro digitální aktiva. NFT je nejlépe chápán jako digitální certifikát, který dokládá původ digitálního aktiva (např. videoklipu) a je odlišný od samotného digitálního aktiva.

Tradiční a zavedené značky také využívají nové příležitosti, které nabízí metaverze, aby se spojily se stávajícími a potenciálně novými zákazníky. Například módní značky, jako je Gucci (prostřednictvím svého projektu Vault), experimentují s NFT a digitálním oblečením, které se prodávalo také na metaverzu a herní platformě Roblox.

Metaverze je samozřejmě také o zábavě. Kvůli výlukám zavedeným během pandemie COVID-19 a nemožnosti pořádat jakékoli osobní akce (hlavní, ne-li hlavní zdroj příjmů hudebníků a interpretů v hudebním sektoru) hledali umělci nové způsoby, jak se spojit se svými fanoušky. V roce 2020 byl rapper a zpěvák Travis Scott prvním, kdo uspořádal koncert uvnitř populární videohry Fortnite. Této akce se zúčastnilo téměř 28 milionů unikátních hráčů. To je číslo, kterého by bylo obtížné, pokud vůbec možné, dosáhnout v jakékoli "analogové" aréně!

IP v metaverzu: nové strategie ... staré problémy

Stejně jako se duševní vlastnictví (IP) týká offline světa, týká se samozřejmě i metaverza. Možná dokonce ještě více!

V Evropě již byly úspěšně zaregistrovány ochranné známky obsahující slovo "metaverse", a to i u EUIPO. Tyto registrace se týkaly zejména zboží třídy 9, které zahrnuje mimo jiné počítačový software. Koncem roku 2021 společnost Facebook slavně prošla rebrandingovou operací a změnila svůj název na "Meta"s cílem naznačit, že její hlavní činností do budoucna bude ještě více rozvíjet metaverzi. O registraci nové ochranné známky "Meta" se usiluje v několika zemích světa, včetně Evropské unie.

Metaverze samozřejmě vyvolává důležité otázky týkající se ochrany duševního vlastnictví a toho, zda mohou být určité činnosti kontrolovány vlastníky duševního vlastnictví. Nedávno zahájila luxusní značka Hermès právní kroky proti digitálnímu umělci za výrobu a prodej "MetaBirkins". Jedná se o kolekci virtuálních kabelek ověřených NFT a vytvořených bez autorizace slavného výrobce ikonických (a velmi reálných) kabelek Birkin.

Další otázkou je, jaký typ vlastnictví člověk získá, když si koupí virtuální aktivum ověřené NFT. Tato otázka není bezvýznamná vzhledem k tomu, že virtuální aktiva ověřená NFT se mohou prodávat za několik milionů amerických dolarů (USD). Jen si vzpomeňte, že zakladatel Twitteru Jack Dorsey údajně prodal svůj první tweet ověřený NFT za téměř 3 miliony USD a hudebnice Grimes prodala svou sbírku digitálního umění za 6 milionů USD.

Získává kupující digitálního uměleckého díla ověřeného NFT z hlediska duševního vlastnictví standardně vlastnictví autorských práv náležejících k tomuto raženému uměleckému dílu? A co se stane, pokud někdo koupí umělecké dílo ověřené NFT, které bylo vytvořeno bez souhlasu vlastníka autorských práv a vydáváno za "pravé"? Lze takový případ posuzovat stejně jako v analogovém světě, kde bychom jej považovali za koupi padělaného uměleckého díla?

Bude muset právo duševního vlastnictví přijít s novými řešeními?

Vzhledem ke všem otázkám, které již metaversum vyvolalo, je přirozené se ptát, zda jsou k jejich uspokojivému zodpovězení zapotřebí nová řešení.

Klíčové je si uvědomit, že právo duševního vlastnictví je ze své podstaty neustále vystaveno technologickému vývoji. Stačí si vzpomenout na příchod technologií, jako je knihtisk, kopírovací stroj, digitální počítač a internet, a na všechny složité otázky, které před soudy a zákonodárce postavily. Po celou dobu historie duševního vlastnictví je také neměnná celková schopnost stávajících zásad a právních ustanovení v oblasti duševního vlastnictví přizpůsobit se tomuto vývoji. Jinak řečeno, nebylo nutné pokaždé "znovu vynalézat kolo".

Můžeme se domnívat, že na otázky, které přináší metaversum, lze odpovědět nahlédnutím do stávajícího právního rámce? Možná by nebylo příliš optimistické odpovědět na tuto otázku (samozřejmě digitálním) "ano" a přitom si užívat slunečného dne při posezení v parku staromódním, ale stále docela příjemným analogovým způsobem.

Odmítnutí odpovědnosti:

Odkazy na webové stránky třetích stran byly vybrány na základě náhodného vyhledávání. Uvedené odkazy nenaznačují, že jsou jediným nebo preferovaným zdrojem informací. Za přesnost a spolehlivost údajů a informací uvedených na jejich webových stránkách odpovídají výhradně majitelé webových stránek třetích stran. Upozorňujeme, že informace na nich uvedené nemusí nutně odrážet názory úřadu EUIPO.

Tento článek byl zveřejněn v listopadovém vydání Alicante News.

Eleonora Rosati je italská právnička s kvalifikací a zkušenostmi v oblasti autorského práva, ochranných známek, módy a internetového práva. Dr. Eleonora Rosati je řádnou profesorkou práva duševního vlastnictví (IP), ředitelkou Institutu pro právo duševního vlastnictví a trhu (IFIM) a spoluředitelkou programu LLM v oblasti evropského práva IP na Stockholmské univerzitě. Působí také jako Of Counsel v advokátní kanceláři Bird & Bird a je autorkou několika článků a knih o problematice duševního vlastnictví.