Tento rozhovor se zabývá inspirativním příběhem Lindy Havrlíkové, farmářky, chovatelky ovcí a návrhářky z České republiky, která spojuje udržitelnost, módu a soběstačnost. Po dokončení studia módního návrhářství, kdy byla Linda unavená z rychlého tempa, se vrátila ke svým venkovským kořenům, aby vedla jednodušší a nezávislejší život. Motivována svým odhodláním k udržitelnosti založila společnost vyrábějící vlněné látky z rouna ovcí z okolí, které se obvykle vyřazovalo. Houževnatost a upřímnost v profesním i osobním životě jsou zdůrazněny, když Linda hovoří o svých zkušenostech podnikatelky, významu duševního vlastnictví pro její firmu a o svém výhledu do budoucnosti udržitelného designu.
- Povězte nám o svém původu, o svém osobním příběhu
Jmenuji se Linda Havrlíková a jsem designérka, farmářka a chovatelka ovcí. Narodila jsem se na českém venkově v blízkosti lesů a mezi zvířaty. Jako dítě jsem však chtěla být mezi lidmi a snila jsem o tom, že se stanu módní návrhářkou. Vystudovala jsem tedy módní návrhářství na dvou českých vysokých školách a loni jsem dokončila doktorské studium na Vysoké škole architektury, umění a designu v Praze, obor výtvarné umění. Jakmile jsem však poznala svět rychlé módy, zjistila jsem, že to není můj styl života ani tvorby. A proto jsem se během posledních let studia vrátila žít na venkovskou samotu. Začalo mě bavit žít na statku a nyní hospodařím v duchu soběstačnosti se stádem ovcí a dalších zvířat. Jako pátá generace pokračuji v práci svých předků. Ve své práci, stejně jako ve svém životě, se věnuji myšlence ekologicky šetrného způsobu hospodaření.
- Co vás inspirovalo k založení vaší společnosti a jak vznikl koncept vašeho podnikání?
Během studia jsem se vždy zajímala o původ textilu, se kterým jsem pracovala, a to mě přivedlo k otázce, zda v České republice existuje textil, který nemusí cestovat přes půl zeměkoule, aby se sem dostal. Začala jsem tedy pátrat po všech místních surovinách, které by mohly být k dispozici, a po firmách, které by byly ochotné spolupracovat. Přišel jsem na nápad zpracovávat místní ovčí vlnu, která se z 80 % vyhazuje. Vymyslel jsem několik originálních vlněných látek, které se nyní vyrábějí v českých textilkách. Dalším zlomem v mé práci (a životě) byla právě skutečnost, že jsem ke konci školy postupně pocítila touhu vrátit se na venkov. Začala jsem tedy přemýšlet o tom, jak spojit dvě zdánlivě protikladné věci, módní návrhářství a život na opuštěné usedlosti. Nakonec jsem na trh uvedla výrobky, které mají tu přidanou hodnotu, že za nimi stojí celý příběh vzniku. Příběh, který sleduje směr, kterým se ubírá můj osobní život.
- V čem je duševní vlastnictví v souladu s vašimi podnikatelskými záměry a cíli?
Duševní vlastnictví je do značné míry spojeno s mou prací designéra. Pomáhá mi chránit nejen výrobky, ale celý koncept mé oděvní značky, včetně životního stylu, na kterém je postavena, a dalších aktivit. Pomáhá mi zachovat její jedinečnost, originalitu a autenticitu. Protože do značky vkládám velké fyzické i psychické úsilí, je pro mě tato forma ochrany do jisté míry jistotou, kterou v dnešním světě není snadné najít. Myslím si také, že ochranná známka značce dodává na vážnosti.
- Setkala jste se jako podnikatelka s nějakými výraznými problémy a jak se s nimi vyrovnáváte?
Jako mladá žena se stále učím něco nového. Pracuji po boku odborníků, kteří jsou většinou muži a v oboru se pohybují již mnoho let, takže náš dialog může být někdy opravdu náročný. Například se stále učím být sebevědomá ve své pozici, ale také ve svých znalostech a důvěřovat sama sobě. Navíc jsem ve srovnání s velkými českými textilními firmami velmi malý hráč. Ale k mému údivu se mi podařilo vybudovat si mezi nimi čestné místo. A jak se mi to podařilo? To ani nevím, ha ha!
- Jaká opatření je podle vás možné přijmout pro posílení a inspiraci podnikatelek?
Myslím, že to hodně souvisí s nastavením samotné společnosti, která vyrůstala v jiných podmínkách. Vidím, jak moc se společnost postupně mění. Nová generace přistupuje ke všemu úplně jinak než ta starší, a proto je mnohem otevřenější vůči ženám podnikatelkám. Takže podle mě k nejvýznamnějšímu posunu dojde právě proto, že žen bude v této oblasti stále přibývat a stanou se její nedílnou, možná i nezbytnou součástí.
- Jakou radu byste dala dalším začínajícím inovátorkám, které uvažují o založení vlastního podniku?
Buďte odvážné, nevzdávejte se svých snů a cílů. Možnosti jsou nekonečné.
- Jaké dovednosti jsou pro podnikatele, zejména ženy, nezbytné, aby byli na své podnikatelské cestě úspěšní?
Opět bych řekla, že odvaha, která je důležitá v podnikání obecně pro ženy i muže. Co se týče žen, já sama jsem kromě podnikání také ženou v domácnosti, takže opravdu obdivuji všechny ženy, které se vedle práce starají o rodinu, děti nebo domácnost. Vytrvalost je tedy další nezbytnou vlastností úspěšné ženy. Osobně ráda přistupuji k věcem s pokorou, ať už jde o něco, co se povedlo, nebo o něco, co se ukázalo jako krok stranou.
- Jaké jsou vaše aspirace do budoucna? Kde si představujete své podnikání za deset let?
Nechci být příliš konkrétní, ale důležitá je pro mě stabilita mé oděvní značky a spolupráce. Rád bych také za 10 let viděl pozitivní změnu v myšlení o naší místní ovčí vlně a rozmach správného zpracování této suroviny, která je dnes stále považována za nechtěný odpad.
Podívejte se na Lindinu značku na jejích specializovaných webových stránkách!